Blog

Předmětem následujícího příspěvku je seznámení s nově založenou povinností právnických osob zapsat do veřejného rejstříku svého skutečného majitele, kdy v rámci příspěvku by měly být přiblíženy především její obsah, termíny splnění, sankce apod. Současně bude příspěvek zaměřen na obchodní korporace jako nejvýznamnější právnické osoby.

Definice skutečného majitele

Na úvod je vhodné uvést, kdo je podle právního řádu skutečný majitel právnické osoby. Definici skutečného majitele nalezneme v ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tzv. AML zákon (dále jen „AML zákon“), dle něhož se jedná o fyzickou osobu, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě. Za účelem usnadnění posouzení, kdo je skutečným majitelem, citované ustanovení zároveň obsahuje vyvratitelnou domněnku, které osoby je možné považovat za skutečné majitele, kdy v případě obchodních korporací je to fyzická osoba, která:

1. sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacími právy této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %;
2. sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v předchozím bodě;
3. má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo
4. je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle předchozích třech bodů.

Současně je nutné doplnit, že pro označení osoby jako skutečného majitele obchodní korporace je rozhodující pouze faktické vykonávání rozhodujícího vlivu fyzickou osobou či fyzickými osobami jednajícími ve shodě, přičemž splnění shora uvedených domněnek se nevyžaduje a slouží pouze jako pomocné vodítko pro posouzení, kdo může být osobou vykonávající rozhodující vliv u právnické osoby.

Povinnosti spojené s evidencí skutečných majitelů

V souvislosti s evidencí skutečného majitele právnické osoby je vhodné uvést, že se jedná o dvě navazující povinnosti, jimiž jsou povinnost uchovávat údaje o skutečném majiteli a poté povinnost podání návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli do veřejného rejstříku.

Povinnost uchovávat údaje o skutečném majiteli

Jedná se o první povinnost zakotvenou v ustanovení § 29b AML zákona, jež je v souvislosti s evidencí skutečných majitelů právnickým osobám uložena, resp. byla uložena, jelikož tuto povinnost mají právnické osoby již od 1. 1. 2017.

Povinnost spočívá v tom, že právnické osoby vedou a průběžně zaznamenávají aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele. Pokud jde o údaje specifikující, na základě čeho má skutečný majitel v právnické osobě založeno své postavení, zákon nepředepisuje přesnou formu či způsob toho, jak má vypadat odůvodnění, proč je daná osoba považována za skutečného majitele. Ve většině případů půjde zejména o konkrétní dokumenty, osvědčující tuto skutečnost, nicméně nemusí jít vždy pouze o podklady písemné.

AML zákon dále stanovuje, že údaje ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele uchovává právnická osoba po dobu, po kterou je tato osoba skutečným majitelem, a nejméně 10 let od zániku takového vztahu.

Povinnost podání návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli do veřejného rejstříku

Tato povinnost souvisí se skutečností, že členské státy mají povinnost zajistit, aby informace o skutečném vlastnictví právnické osoby byly uchovávány v centrálním registru a z tohoto důvodu byla od 1. 1. 2018 zřízena evidence údajů o skutečných majitelích, jež je upravena v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „rejstříkový zákon“). Tato povinnost fakticky navazuje na předešlou povinnost, kdy právnickým osobám ukládá podat k rejstříkovému soudu nebo prostřednictvím notáře návrh na zápis údajů o skutečném majiteli, jež jsou již právnické osoby v současnosti povinny vést, do veřejného rejstříku.

Navrhovatelem zápisu údajů o skutečném majiteli je právnická osoba a nikoliv skutečný majitel, kdy podle ustanovení § 118e rejstříkového zákona může návrh na zápis údajů o skutečném majiteli podat osoba, která je podle rejstříkového zákona nebo jiného zákona oprávněna podat návrh na zápis do veřejného rejstříku, což bude statutární orgán právnické osoby nebo její zástupce, např. advokát. Současně by návrh na zápis údajů o skutečném majiteli měl být učiněn bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti, tedy od okamžiku, kdy fyzická osoba naplní znaky skutečného majitele. Návrh na zápis bude prováděn na obdobných inteligentních formulářích, jako jsou prováděny dosavadní zápisy a jiné změny. Návrh obsahuje tyto části:

1. údaje, o příslušnosti rejstříkového soudu, právní formě navrhovatele;
2. identifikaci právnické osoby jako navrhovatele;
3. identifikaci osoby, jež návrh podává včetně označení oprávnění k jeho podání;
4. přílohy, kterými jsou listiny, které dokládají pozici skutečného majitele a jeho totožnost. Zápis údajů o skutečném majiteli provede soud pouze na základě listin, ze kterých budou údaje o skutečném majiteli vyplývat, kdy lze očekávat, že základním způsobem doložení skutečného majitele budou čestná prohlášení, jelikož zákon nijak nespecifikuje, které dokumenty budou k prokázání skutečného majitele dostatečné;
5. údaje o skutečném majiteli. Rozsah zapisovaných údajů je stanoven v ustanovení § 118f rejstříkového zákona a jedná se o
   1. (a) jméno a adresu místa pobytu (popř. také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu),
   2. (b) datum narození a rodné číslo (bylo-li přiděleno),
   3. (c) státní příslušnost a
   4. d) údaj o (i) podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě, (ii) podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo (iii) jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.

Formulář se vyplňuje přímo ve webovém rozhraní. Následně je možné jej stáhnout ve formě PDF souboru a buď zaslat rejstříkovému soudu v elektronické podobě, nebo jej lze vytisknout a zaslat rejstříkovému soudu v listinné podobě. Ve vazbě na zvolenou formu odeslání je návrh rovněž nutné správně podepsat, kdy na listinném návrhu musí být podpis navrhovatele úředně ověřen a návrh v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, která návrh na zápis podává.

Na rozdíl od předchozí povinnosti však tato povinnost právnickým osobám vznikla až od 1. 1. 2018, kdy by měla být splněna bez zbytečného odkladu, nicméně dle čl. II bodu 10 zákona č. 368/2016 Sb., jímž byl změněn AML zákon a další související zákony musí tuto povinnost splnit právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku nejpozději do 1. 1. 2019 a ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků nejpozději do 1. 1. 2021. V souvislosti s tím je vhodné doplnit, že provedení zápisu do veřejného rejstříku je zpoplatněno soudním poplatkem ve výši 1.000,-Kč, nicméně právnická osoba zapsaná do obchodního rejstříku před 1. 1. 2018 bude od soudního poplatku osvobozena, pokud návrh na zápis údajů podá do 1 roku od účinnosti zákona č. 368/2016 Sb., tj. do 31. 12. 2018.

Je vhodné uvést, že evidence údajů o skutečných majitelích nebude, přestože je právně upravena v rejstříkovém zákoně, veřejným rejstříkem, tudíž se nebude uplatňovat princip materiální publicity a informace obsažené v této evidenci též nebudou zveřejňovány či poskytovány jiným než taxativně vymezeným osobám (např. soudy, orgány činné v trestním řízení, správci daně, zpravodajské služby, Finanční analytický úřad, banky a jiné povinné osoby v souvislosti s identifikací klienta dle AML zákona, poskytovatelé veřejné podpory, exekutoři a insolvenční správci). Současně však bude mít k těmto skutečnostem přístup též ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením některým trestným činům (např. legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, teroristický útok).

Sankce za nesplnění povinností

Co se týče sankcí za nesplnění shora uvedených povinností, tak v současné době právní řád zcela postrádá přímou právní sankci za jejich porušení a to především z důvodu, že je evidence skutečných majitelů vyňata z režimu rejstříkového zákona, neuplatní se ani sankce za zápis v rozporu se skutečností dle tohoto zákona (tj. pokuta či zrušení společnosti).

Přestože schází úprava přímých právních sankcí, tak je nutné počítat s možností faktických důsledků nesplnění povinností, kterými jsou:

1. vystavení se riziku podezřelosti při kontrole v kontextu AML zákonem, jež může spočívat v:
   1. zdržení při vyřizování žádostí či v extrémních případech i odmítnutí služeb;
   2. hlášení na Finanční analytický úřad;
   3. vypovězení smluv;
2. nemožnost účastnit se veřejných zakázek, resp. vyloučení ze zadávacího řízení, a to z důvodu, že jsou zadavatelé v současné době povinni primárně ověřovat dodavatele v evidenci skutečných majitelů a nelze-li údaje zjistit, tak až poté informace získávat od dodavatele.

V souvislosti se shora uvedenými povinnostmi spojenými s evidencí skutečných majitelů Vám v první řadě můžeme pomoci s posouzením, kdo představuje skutečného majitele Vaší společnosti a dále zajistit provedení zápisu údajů o skutečném majiteli do veřejného rejstříku včetně vyhotovení souvisejících dokumentů.

Mgr. Milan Dvořák,

Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.