Blog

Ústavní soud v nedávné době přišel s důležitými judikáty, které potvrzují jeho předchozí rozhodovací praxi a které se zabývají otázkou počátku lhůty pro podání stížnosti proti usnesení vydanému v trestním řízení.

V trestním řízení se můžeme setkat s několika způsoby, jimiž soud oznamuje usnesení osobě, které se přímo dotýká, jakož i osobě, která k němu dala svým návrhem podnět, případně i dalším osobám, pokud to trestní řád stanoví. Oznámení se v souladu s § 137 TŘ děje buď vyhlášením usnesení v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručením opisu usnesení. Mohou ovšem nastat i situace, kdy soud osobě usnesení během jednání vyhlásí a následně jeho opis této osobě rovněž doručuje. Trestní řád předpokládá, že osoba, jíž se usnesení dotýká, často nemusí být s jeho nepříznivým obsahem spokojena, a přiznává jí tak možnost bránit se proti takovému usnesení podání stížnosti podle § 141 TŘ.

Stížnost proti usnesení lze podle § 143 TŘ podat do tří dnů od oznámení usnesení. Jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho zákonnému zástupci nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději.

Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 457/05 (N 4/40 SbNU 39) zdůraznil, že pokud je stěžovateli nutno ve smyslu ustanovení § 137 odst. 4 trestního řádu doručit opis usnesení příslušného okresního soudu, pak jeho přítomnost při vyhlášení citovaného usnesení nezaložila účinky oznámení, neboť to nastalo až doručením opisu usnesení. Ústavní soud dodal, že opačný závěr by nutil oprávněnou osobu podat stížnost proti usnesení, aniž by se mohla seznámit s jeho písemným vyhotovením a povinnost doručit opis usnesení by se pak jevila jako samoúčelná. Bez ohledu na skutečnost, že při vyhlášení usnesení se vedle výroku sděluje i podstatná část odůvodnění (ustanovení § 128 odst. 2 tr. řádu ve spojení s ustanovením § 138 tr. řádu), je obeznámenost s písemným odůvodněním usnesení pro kvalifikované podání stížnosti klíčová. Usnesení o opravném prostředku ve smyslu ustanovení § 137 odst. 4 trestního řádu se přitom svým významem blíží rozsudku, a právě proto byla stanovena povinnost jeho opis oprávněným osobám písemně doručit; pakliže by se lhůta k podání stížnosti neodvíjela od doručení opisu usnesení, ztratilo by toto ustanovení svůj racionální smysl. Z uvedených premis vyšel Ústavní soud taktéž v nálezu sp. zn. IV. ÚS 2519/07 (N 19/48 SbNU 205), na nějž navázal nález III. ÚS 389/09 (N 40/56 SbNU 461) a dále i nálezy sp. zn. I. ÚS 160/09 (N 128/53 SbNU 615), III. ÚS 1231/11 (N 207/63 SbNU 413) a III. ÚS 2366/13, a dále nejnovějšími nálezy III. ÚS 3265/14 a IV. ÚS 1453/15.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud trestní řád vyžaduje, aby byl opis usnesení doručován, pak přítomnost stěžovatele při vyhlášení citovaného usnesení nezakládá účinky oznámení, neboť to nastává až doručením opisu usnesení.

Mgr. Daniel Novopacký

Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.