Doložky INCOTERMS
Mezinárodní obchod je stále rozrůstající se odvětví, neboť stále dochází k odstraňování překážek pro jeho rozvoj, a tudíž se stal rovněž tématem aktuálního newsletteru. Jedním z nejčastěji používaným institutů pro usnadnění obchodu mezi stranami z různých zemí je využití dodacích doložek INCOTERMS. Jelikož však nadále dochází k jejich chybnému použití, tak jsme do newsletteru zařadili rovněž příspěvek věnující těmto doložkám.
Na úvod je nutné uvést, že doložky INCOTERMS nejsou právně závazným pramenem, neboť jsou vydávány Mezinárodní obchodní komorou v Paříži. Pokud jimi strany chtějí být vázány, tak je nutné, aby strany doložku vložili do kupní smlouvy nebo aby kupní smlouva obsahovala alespoň odkaz na ně.
Jedním z problémů, jež může při použití doložek INCOTERMS vzniknout, je chybný odkaz na doložku a s tím spojená nemožnost použití pro neurčitost projevu vůle. Tento stav může nastat zaprvé uvedením např. pouze FOB Děčín, kdy by nejspíš strany i třetí osoby dokázali dovodit, že se jedná o doložku dle INCOTERMS. Uvedené dovození však není možné, neboť doložky INCOTERMS nejsou jediným souborem dodacích doložek, protože ve Spojených státech amerických (mim Louisiany) a v Mexiku se používají rovněž tzv. doložky RAFTD (Revised American Foreign Trade Definition). Doložky RAFTD poté rovněž obsahují pro některé doložky totožné či obdobné zkratky jako INCOTERMS (FOB, CIF, EX), nicméně jejich význam je většinou odlišný.
Druhým případem, jež může vést k závěru o neurčitosti projevu vůle, je neuvedení jaká verze doložek INCOTERMS má být použita. Důvodem je, že za dobu existence doložek INCOTERMS bylo vydáno jejich 8 verzí, přičemž se neuplatní zásada, že by pozdější verze nahrazovala verzi dřívější, a tudíž všechny verze jsou platné a použitelné. Pokud si např. porovnáme poslední verze z roku 2000 a 2010, tak zjistíme, že oproti verzi 2000 obsahuje pouze 11 doložek oproti 13 doložkám, kdy byly čtyři zrušené doložky nahrazeny dvěma zcela novými a rovněž některé doložky byly přeformulovány.
Pokud tedy dojde k situaci, kdy není jasné, zda je myšleno využití doložek INCOTERMS či jaká verze doložek INCOTERMS má být použita, tak je nutné nejprve určit právní řád, jímž se má smlouva řídit a poté podle něj postupovat. Zde tedy dojde zcela k popření smyslu doložek, jež mají pomoci k rozvoji obchodu překlenutím rozdílů mezi jednotlivými právními řády.
Strany si však využitím doložek mohou velmi usnadnit práci, neboť doložky upravují, jak prodávající splní svou povinnost dodat zboží, kdo hradí náklady na dopravu či celní poplatky a mnoho dalších otázek. Dále je zapotřebí uvést, že strany jsou oprávněny si jednotlivé práva a povinnosti z doložek INCOTERMS upravit či vyloučit, nicméně nesmíme zapomenout, že tyto zásahy do definic doložek je třeba vždy pečlivě zvážit. Doložky INCOTERMS jsou totiž uceleným a vzájemně provázaným systémem práv a povinností, jehož smysl může být neopatrným zásahem zničen a způsobit tak více škod než užitku.
Mgr. Milan Dvořák
Plavec & Partners s.r.o.
