Procesní úprava v zákoně o odpovědnosti za přestupky
Procesní úprava v zákoně o odpovědnosti za přestupky
Dne 1. 7. 2017 vešel v účinnost nový zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), s nímž se objevují rovněž změny v procesní úpravě odpovědnosti za správní delikty. Zákon o odpovědnosti za přestupky představuje reakci na současnou právní úpravu správních deliktů, jež obsažena ve zhruba 250 zákonech, kdy největší nedostatek je v procesní úpravě správních deliktů. Dosavadní právní úprava rozlišuje správní delikty na přestupky a jiné správní delikty, kdy pouze u přestupků se vytvořila speciální procesní úprava a u jiných správních deliktů se použije správní řád s jednotlivými odchylkami ve zvláštních zákonech. Zákon o odpovědnosti za přestupky tedy má za jeden z cílů sjednotit procesní úpravu správních deliktů. V rámci tohoto článku by měly být některé změny přiblíženy.
Subsidiarita správního řádu
Do 1.7.2017 bylo nutné odlišovat mezi použitím správního řádu v řízeních o přestupcích a řízeních o jiných právních deliktech. Jak bylo již výše uvedeno, v případě řízení o přestupcích byla procesní úprava z velké části obsažena ve speciálních zákoně, jimž byl zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Nicméně ani zákon o přestupcích neobsahoval ucelenou úpravu, a tudíž se na otázky v něm neupravené se použil obdobně (subsidiárně) správní řád. U jiných správních deliktů však s ohledem na množství předpisů, v nichž byly obsaženy, žádný speciální právní předpis upravující postup v řízení o nich neexistoval. Řízení o jiných správních deliktech se tedy řídilo úpravou obsaženou v předpisech upravující jednotlivé oblasti správy, jež však byla velmi strohá. Spíše se dá říci, že řízení o jiných správních deliktech se řídilo správním řádem, pokud právní předpis upravující jednotlivou oblast správy neobsahoval zvláštní úpravu.
Zákon o odpovědnosti za přestupky sjednocuje postup při řízení o správních deliktech, resp. lépe řečeno řízení o přestupcích (zákon totiž veškeré správní delikty označuje za přestupky). Dle nové úpravy zůstane zachováno, že právní předpisy upravující jednotlivé oblasti správy mohou obsahovat vlastní úpravu procesních otázek, nicméně v případě neupravení některé otázky se použije nejdříve úprava v zákoně o odpovědnosti za přestupky a až naposled bude použita úprava ve správním řádu. V rámci dalšího výkladu si některá používána ustanovení správního řádu uvedeme.
Fáze řízení
Postup před zahájením řízení
Samotnému řízení o přestupku předchází fáze, kdy je nutno posoudit, zda existují skutečnosti odůvodňující zahájení řízení o přestupku. V této fázi zákon o odpovědnosti za přestupky není vůbec rozsáhlý, neboť úprava postupu před zahájením řízení obsahuje pouze oznamování přestupku a podmínky pro odložení věci. Nutno podotknout, že se nejedná o obecnou úpravu oznamování přestupku, ale pouze oznamování ze strany policejního orgánu (Policie ČR a Vojenská policie). Pokud má zájem oznámit spáchání přestupku jiný subjekt než policejní orgán, tak se postupuje dle § 42 správního řádu upravující podnět, nicméně náležitosti oznámení dle § 73 zákona o odpovědnosti za přestupky by mohl použít i subjekt odlišný od policejního orgánu. Mimo oznámení přestupku může být podkladem pro zahájení řízení i poznatek z vlastní činnosti správního orgánu. Jelikož je tedy úprava v zákoně o odpovědnosti za přestupky strohá, uplatní se v této fázi rovněž správní řád a úprava podání vysvětlení (§ 137 správního řádu) a zajištění důkazu (§ 138 správního řádu). Po posouzení nutnosti zahájení řízení o přestupku poté správní orgán může dospět ke třem závěrům: buď věc předá orgánu příslušnému k projednání skutku, nebo při splnění podmínek dle § 76 zákona o odpovědnosti za přestupky věc odloží, anebo, pokud nasvědčují okolnosti spáchání přestupku, zahájí řízení o přestupku.
Řízení o přestupku
Rozhodne-li se správní orgán zahájit řízení o přestupku, vydá oznámení o zahájení řízení, kdy řízení je zahájeno doručením podezřelému z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení. Řízení o přestupku je zahajováno dle zákona vždy z moci úřední, nicméně některá řízení v zákonem stanovených případech lze dle § 79 zákona o odpovědnosti za přestupky zahájit jen se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. O právu udělit souhlas se zahájením řízení musí správní orgán osobu přímo postiženou spácháním přestupku poučit, přičemž ji zároveň určí lhůtu k podání souhlasu (po jejím uplynutí nelze souhlas udělit a osoba by musela požádat o prominutí zmeškání úkonu dle § 41 správního řádu).
Dle zákona o odpovědnosti za přestupek již není nutné nařizovat ústní jednání, jako tomu bylo v zákoně o přestupcích, nýbrž správní orgán ústní jednání nařídit může. V § 80 odst. 2 a 3 zákona o odpovědnosti za přestupky však jsou stanoveny situace, kdy ústní jednání nařízeno být musí, především pokud je obviněným mladistvý, dále je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci a rovněž na požádání obviněného nebo poškozeného. U posledních dvou situací však pouze tehdy, je-li to nezbytné k uplatnění práv obviněného, resp. třeba k rozhodnutí o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení u poškozeného, jinak správní orgán vydá usnesení o zamítnutí návrhu, které se oznamuje pouze poškozenému.
Důležitou součástí řízení o přestupku je rovněž dokazování. Zákon o odpovědnosti za přestupky v této oblasti upravuje výslech obviněného a možnost kladení otázek účastníky řízení a jinými osobami zúčastněnými na řízení. Výslech obviněného není dle zákona o odpovědnosti za přestupky povinný, nicméně je-li to nezbytné k uplatnění práv obviněného, tak se výslech provede vždy. Obviněný má právo nevypovídat, přičemž ho nelze nutit k výpovědi nebo doznání a rovněž ho nelze vyslýchat o utajovaných informacích a jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.
Zákon o odpovědnosti za přestupky upravuje rovněž specifické důvody pro přerušení řízení, kterými jsou podání kasační stížnosti (vždy přeruší), přechodná duševní porucha obviněného či lze očekávat, že obviněnému bude v trestním řízení uložen trest za jiný skutek (u těchto může přerušit).
Dospěje-li správní orgán k závěru, že obviněný přestupek spáchal, vydá rozhodnutí, ve kterém obviněného uzná vinným, kdy jeho výroková část musí mimo náležitostí dle správního řádu obsahovat i náležitosti dle § 93 zákona o odpovědnosti za přestupky. Pro vydání rozhodnutí platí lhůta 60 dnů ode dne zahájení řízení, přičemž se jedná o pořádkovou lhůtu, důsledkem jejíhož uplynutí může být uplatnění některého z opatření proti nečinnosti (§ 80 správního řádu). Proti vydanému rozhodnutí je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů (dle správního řádu), jež má vždy odkladný účinek. V případě pravomocného rozhodnutí je možné vedení přezkumného řízení.
Příkaz na místě
Novým institutem, jež zákon o odpovědnosti za přestupky zavádí, je příkaz na místě. Příkaz na místě nahrazuje dosavadní blokové řízení, kdy jím je ukládána pokuta nebo napomenutí. Podmínkou možnosti použití příkazu na místě však je, že obviněný nebo osoba jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku (jen pokud je ukládána pokuta nebo peněžitá záruka). Příkazem na místě může o přestupku rozhodnout vždy správní orgán příslušný k rozhodování o přestupku nebo jiný orgán (policejní orgány, inspekce práce, báňský úřad) dle § 91 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky. Přezkumné řízení o příkazu na místě lze zahájit do 6 měsíců od jeho právní moci.
Evidence přestupků
Do evidence přestupků se zapisují pravomocná rozhodnutí o přestupku a pravomocná rozhodnutí o účasti na amnestii, pokud tak stanoví zákon (dle zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích: jedná se o přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a proti majetku). Současná podoba povinnosti správního orgánu vyžádat si opis z evidence přestupků se v zákoně o odpovědnosti za přestupky rozšiřuje, neboť oproti zákonu o přestupcích, kde byl uveden výčet přestupků, u nichž tato povinnost vzniká, je nově správní orgán povinen opatřit si opis z evidence přestupků zapisovaných do evidence přestupků. Nově již bude rovněž možné i u opakovaného spáchání přestupku, u kterého je stanoven zpřísněný postih recidivy, projednání přestupku příkazem na místě.
Mgr. Milan Dvořák
Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.