Advokát musí mít důvěru klienta
JEDEN DEN PODNIKATELE
Advokát musí mít důvěru klienta
Můj vánoční dárek se připomene v 5:00 svým poměrně jemným tu-tu-tu-tú. Mám ho teprve několik měsíců, a proto ještě nejistě nahmatávám to správné tlačítko a ve spěchu vypínám buzení, abych zbytečně nerušil svojí ženu. Vzpomínka na několik uplynulých let nočního vstávání k dětem, mi vždycky připomene jaká je to nádhera mít alespoň těch šest hodin nerušeného spánku. Po povinné ranní očistě následuje 15 min cvičení jógy a pak už usedám za psací stůl a začínám svůj pracovní den. Rychle kontroluji večerní poštu, stanovuji plán dnešního dne a začínám s přípravou distribuční smlouvy na český i zahraniční trh.
Krátce před sedmou budím zbytek rodiny a společně snídáme, připravujeme děti do školy a školky. Dnes naštěstí proběhly všechny činnosti obzvláště hladce, a proto se v půl osmé v klidu převlékám do svého běžeckého oblečení, notebook házím do batohu, beru klíče od auta a vyrážím do práce. Parkuji v Braníku u řeky a vybíhám po cyklostezce směr Karlův most. Moje běhání to nejsou žádné tvrdé tréninky rychlosti a vytrvalosti. Zjistil jsem, že po každodenních bitvách u jednacího stolu i v soudní síni už nemám chuť svádět další bitvu sám se sebou a bičovat se k hranici maximální tepové frekvence. Místo toho nasadím svůj vnitřní automat a těch 30 minut věnuju rozjímání o profesních i osobních otázkách, nebo spřádání plánů jak svoji advokátní kancelář posunout zase o kousek blíž vytčenému cíli.
Dnes dopoledne je nařízeno zřejmě již poslední stání v kauze, která se s přispěním české justice táhne již několik let. Minulý týden se mi však podařilo zajistit dobrý důkaz pro naši stranu, a proto doufám, že nám dá soud za pravdu. Spis vkládám do aktovky a za chvíli již procházím bezpečnostním rámem krajského soudu. Dnešní stání prožívám trochu jinak, zřejmě právě díky „mému“ novému důkazu a argumentům, které mi přinesl do ruky. I soudce dnes výjimečně nechává větší prostor pro vzájemnou argumentaci naší i druhé strany a mě skoro připadá jako bych se na chvíli ocitl v jednom z těch amerických seriálů z právního prostředí. Nakonec se však rozhodnutí opět nedočkáme a jednání se odročuje. Česká realita má s americkými seriály opravdu jen pramálo společného.
Oběd je dnes jako obvykle pracovní. V příjemné pizzerii řešíme s klientem otázky obchodní strategie i nejvhodnější konstrukce jedné obchodní operace. Tahle část kauzy mě na mojí práci baví zřejmě nejvíc. Účastnit se tohoto plánování, promýšlení variant, jejich výhod a rizik, předvídání praktických problémů, hledání nových a neotřelých řešení nebo naopak spolehnutí se na zkušenosti z jiných transakcí a jistotu již dávno objeveného. Někteří klienti říkají, že právě toho si na mojí práci cení nejvíce. V naší rodině se advokacie vykonává už po čtyři generace a možná i proto jednoznačně zastávám názor, že důvěra klienta je jen jedna. Je těžké ji získat, poměrně lehce ji lze ztratit a bez ní nelze s klientem spolupracovat. Dbám proto vždycky na to, aby celá naše kancelář od studentů práv až po advokáty vyznávala obchodní přístup, upřímnou a jasnou komunikaci a vysokou odbornost.
Odpoledne věnuji práci na dvou dalších kauzách a rychlé kontrole prací marketingové agentury na našem novém projektu poskytování právních služeb. Domů vyrážím na běžné poměry relativně brzy, již před půl šestou. Večerní proběhnutí zpět k autu mi dobře vyčistí hlavu i utřídí myšlenky. Jsem šťastný, že mohu večer strávit s rodinou, což byl také před sedmi lety důvod pro ukončení mé „hvězdné kariéry“ u Weil Gotshal. Když před osmou hodinou zavírám v dětském pokoji pohádkovou knížku tak vím, že přesně takhle to chci mít v životě zařízeno. Naštěstí dnes nemám žádné neodkladné pracovní povinnosti, takže zbytek dne trávím se ženou, společně připravujeme několik drobností pro zítřejší návštěvu našich přátel.
Petr Plavec, advokát, partner
Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.
