Cílem tohoto příspěvku je, byť to z jeho nadpisu na první pohled nemusí zcela jasně vyplývat, poskytnout odpověď na jednoduchou otázku, a to kdo hradí náklady provedení exekuce.
Zástavní právo je (nejen) v obchodněprávních vztazích jedním z nejčastěji využívaných institutů zajištění závazků. Právní úpravě zástavního práva by tak měli všichni podnikatelé logicky věnovat náležitou pozornost,
V souvislosti se změnami v oblasti náhrady škody na zdraví, které s sebou přinesl nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), bylo patrně nejdiskutovanějším tématem (a to zdaleka nejen mezi odbornou veřejností) zrušení tzn. „bodové vyhlášky“ (vyhláška č. 440/2001 Sb.; dále jen „Vyhláška“).
V tomto čísle našeho newsletteru Vám nabízíme poslední část „minisérie“ věnované změnám v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací v souvislosti s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Tentokrát se budeme věnovat problematice vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce a dále ručení členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace.
V minulém newsletteru jsme se v souvislosti se změnami v oblasti odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací, které s sebou přinesla rekodifikace soukromého práva, věnovali povinnosti péče řádného hospodáře a pravidlu podnikatelského úsudku.
Každý člen statutárního orgánu obchodní korporace by měl mít souvislosti s rekodifikací soukromého práva, která vstoupila v účinnost 1. ledna letošního roku, na paměti, že v oblasti odpovědnosti členů statutárních orgánů došlo k nemalým změnám.
