Blog

Během soudního řízení dochází k nemalým nákladům, které musí platit vždy ten, jemuž během řízení vzniknou. Aby toho nebylo málo, každý z účastníků řízení také platí náklady svého právního zástupce. Náklady právního zástupce v sobě zahrnují:

1.) odměnu advokáta, která může být určena buď smluvně, např. úkonovou sazbou dle smlouvy o poskytování právních služeb, anebo může být určena na základě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu,

2.) náhradu výdajů vzniklých při poskytování právních služeb klientovi (např. poplatky, cestovné, ubytování),

3.) náhradu za promeškaný čas (dle dohody/advokátního tarifu).

V případě advokáta, který byl ustanoven, náklady právního zastoupení hradí stát.

Když dojde ke skončení soudního řízení, soud osobě, která spor prohrála, přikáže nahradit náklady řízení (tzv. přísudek) tomu, kdo je zaplatil a komu byla soudem přiznána takováto náhrada. Soudy zpravidla přiznávají náhradu nákladů řízení podle úspěchu ve věci a dle principu zavinění nákladů, a to dle různých metodik, které se odvíjí od typu soudního řízení (civilní, trestní a správní).

Přísudek je tedy náhrada nákladů řízení, která náleží účastníkovi řízení, a to protože mu byla soudem přiznána. Je však možné, aby se účastník domluvil se svým advokátem jinak. Obvyklou praxí bývá ujednání, ve kterém je advokátova odměna určena procentní sazbou z hodnoty vymoženého plnění. V těchto případech je pak také ujednáno, že advokátovi náleží přísudek v plné výši.

Je třeba zmínit, že pokud výše sjednané nebo určené odměny advokáta převyšuje účastníkovo přiznanou náhradu nákladů řízení, nese tyto náklady sám klient.  V praxi tudíž může nastat situace, že si klient domluví s advokátem smluvní odměnu za úkon právní služby a bude mu soudem přiznána náhrada dle advokátního tarifu (tzn. nižší). Rozdíl mezi částkou dle advokátního tarifu a smluvní odměnou pak protistrana nenahrazuje.

Jak je to v civilním řízení?

U civilního řízení je náhrada nákladů upravena v ustanovení § 137 a násl. o.s.ř. a liší se co do povahy sporu. V rámci civilního řízení se hradí zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů (např. svědečné), tlumočné, náhrada za DPH a samozřejmě odměna za zastupování, popř. odměna pro mediátora. Odměna za zastupování se hradí, pokud je zástupcem účastníka advokát, notář či patentový zástupce.

Úspěšnému účastníkovi soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který úspěch ve věci neměl. V případě částečného úspěchu, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí mezi účastníky, např. pokud účastník měl úspěch ve věci ve výši 60 %. Pokud by částečný neúspěch byl nevýznamný v poměru k úspěchu, soud přizná náhradu nákladů v plném rozsahu, např. pokud by úspěch ve věci byl ve výši 95 %. Dle ustanovení § 150 o.s.ř. soud v některých odůvodněných případech nemusí přiznat náhradu nákladů řízení úspěšnému účastníkovi vůbec (např. s přihlédnutím na majetkovou sféru účastníků či s ohlédnutím na dobré mravy).

Ve většině řízení dle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (např. řízení o svéprávnosti, dědické řízení, péče soudu o nezletilé,…) soudy účastníkům náhradu nákladů řízení vůbec nepřiznávají.

U soudního řízení o splnění povinnosti, tj. nejčastěji v řízení o žalobě na zaplacení dlužné částky, je třeba k přiznání náhrady nákladů řízení zaslání výzvy k plnění, tzv. zaslání předžalobní upomínky, a to nejméně 7 dnů před podání žaloby.

V některých případech má žalovaný, který neměl úspěch ve věci, právo na náhradu nákladů řízení, a to pokud nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení!

Dále soud může účastníku či jeho zástupci uložit, aby uhradil náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly (tzv. princip zavinění), jestliže je způsobily svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila. Příkladem může být zaviněné nedostavení se k soudnímu jednání.

Náhrada nákladů řízení přísluší účastníku řízení a platí se k rukám advokáta, ledaže šlo o advokáta ustanoveného soudem. O nákladech řízení se rozhoduje bez návrhu v rozhodnutí, kterým se řízení končí (např. v rozsudku).

Něco málo k trestnímu řízení

U trestního řízení jsou rozlišovány tři typy zastoupení – smluvní, ex offo (na základě ustanovení) a pro bono (bez nároku na odměnu). První a poslední příklad jsou z pohledu nákladů zastupování dle výše uvedených informací jednoznačné, ale co ex offo advokát?

Ustanovený advokát v trestním řízení si účtuje odměnu dle úkonů právní služby, a to na základě advokátního tarifu. Hodnota se pak odvíjí od trestného činu, z něhož je daná osoba obviněna, resp. od horní hranice trestu odnětí svobody.  Náklady pak advokátovi proplácí stát.

Co je to ten advokátní tarif?

Při výpočtu náhrady nákladů zastupování se v praxi užívá vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Advokátní tarif nepočítá s paušální částkou, ale počítá náklady dle počtu úkonů právní služby, kdy advokátní tarif stanoví sazbu jednoho úkonu v daném řízení podle tarifní hodnoty (viz § 7 advokátního tarifu). Tarifní hodnota se obvykle určuje dle výše peněžitého plnění nebo ceny věci či práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká, nestanoví-li vyhláška jinak.

Mezi úkony právní služby jsou řazeny zejména (§ 11):

• převzetí a příprava zastoupení či obhajoby na základě smlouvy či na základě ustanovení,
• další porada s klientem přesahující jednu hodinu,
• písemné podání či návrh ve věci samé,
• účast na jednání před soudem, atp.

Za určitých okolností může být mimosmluvní odměna zvýšena, např. v případě mimořádně obtížných úkonů právní služby – úkony v cizím jazyce, nebo může být mimosmluvní odměna i snížena.

Do nákladů se zahrnuje i náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas. Advokátu náleží náhrada hotových výdajů, které účelně vynaložil v souvislosti s poskytnutím právní služby. Mezi hotové výdaje se řadí soudní a jiné správní poplatky, cestovné, poštovné, znalecké posudky a jiné. Advokátní tarif stanoví částku 300,-Kč za jeden úkon právní služby, nedomluví-li se advokát s klientem jinak. Náhrada za promeškaný čas se přiznává při úkonech prováděných v místě, které není sídlem či bydlištěm advokáta za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět, či v případě zpoždění zahájení jednání před soudem či jiným orgánem o více jak půl hodinu, a to ve výši 100,-Kč za každou započatou půlhodinu, není-li domluveno jinak.

Pokud bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru (tzv. formulářové žaloby) uplatněném opakovaně týmž žalobcem v obdobných věcech a jde o bagatelní spor do 50.000,-Kč, je náhrada nákladů za zastupování dle advokátního tarifu snížena.

Advokát má právo před započetím poskytování právních služeb požadovat od klienta přiměřenou zálohu na odměnu a náhrady. Odměna a náhrady jsou plněními podléhající 21% DPH, není-li stanoveno zákonem jinak.

Shrnutí

Přísudek je náhrada nákladů řízení, kterou v případě úspěchu ve věci soud přizná „vítěznému“ účastníku řízení. Přísudek tedy náleží účastníkovi a hradí se k rukám advokáta. Zahrnuje v sobě zejména soudní poplatek, hotové výdaje, ale také náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se počítají dle advokátního tarifu, a to na základě provedených úkonů právní služby. Ohledně provedených úkonů právní služby bývají časté spory. Je například komplikované rozlišit předžalobní upomínku „jednoduchou“, která se může účtovat pouze jako půl úkon právní služby, a předžalobní upomínku „kvalifikovanou“, která se počítá jako celý úkon. Těchto sporů ohledně uplatnění advokátního tarifu (o jaký úkon šlo, jaká má být tarifní hodnota atp.) je mnohem více a často jsou tak předmětem odvolacího řízení.