Institut vrcholového řídícího zaměstnance
Dne 4. 3. 2016 zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí cíle připravované novely zákoníku práce, který mají vést k „větší flexibilitě základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany postavení zaměstnance v těchto právních vztazích (strategie flexicurity), a to v reakci na požadavky především z řad sociálních partnerů, a s ohledem na vývoj českého právního řádu, judikatury českých soudů i Soudního dvora EU“. Novela by tak konečně měla upravit i např. otázku homeworkingu.
Jednou z novinek je zavedení tzv. vrcholového řídícího zaměstnance, kdy požadavek na tento speciální status vzešel od Svazu průmyslu a obchodu ČR. Záměrem zavedení tohoto institutu má být podpořit flexibilitu vedoucích zaměstnanců (manažerů), kdy tito si již dnes rozvrhují pracovní dobu sami a často pracují – pokud je to potřeba – i ve dnech pracovního klidu a nikoliv dle předem stanoveného rozvrhu směn prostě proto, že úkoly je třeba splnit v daný den či protože je třeba s obchodními partnery v zámoří komunikovat v nočních hodinách. Výkonem práce tehdy, kdy to okolnosti požadují, se zároveň v podstatě přibližují výkonu funkce statutárnímu orgánu, a proto by pro vrcholového řídícího zaměstnance měla platit jiná pravidla než pro řadové pracovníky. V řadě případů již dnes stejně dochází u vrcholových manažerů k obcházení zákona co do maximální délky směny, práce o víkendu, maximální týdenní pracovní doby, a to aniž by to bylo ze strany vrcholových manažerů vykazováno. Současná úprava se tak zdá být zbytečně rigidní.
Má jít o zvláštní kategorii vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti statutárního orgánu u zaměstnavatele – právnické osoby nebo zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a jim bezprostředně podřízených vedoucích zaměstnanců, přičemž jako kritérium pro zařazení do takové pozice se zavádí – vedle dohody se zaměstnavatelem – i výše průměrného měsíčního výdělku. Tou má být částka mzdy minimálně 100.000,- Kč měsíčně. Výši této částky stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen, částka se tedy bude každý rok zvyšovat tak, aby reflektovala i růst mezd.
Podmínkami pro zařazení do kategorie vedoucích řídících zaměstnanců jsou tedy (nový § 12 zákoníku práce):
- dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (tj. souhlas příslušného zaměstnance);
- pracovní zařazení v přímé řídící působnosti buď statutárního orgánu, zaměstnavatele či jiného vedoucího zaměstnance podřízeného statutárnímu orgánu a
- průměrný měsíční výdělek alespoň 100.000,- Kč.
Novela u kategorie vrcholových řídících zaměstnanců stanovuje především příslušné odchylky od obecné úpravy týkající se oblastí pracovní doby a doby odpočinku, odměňování a překážek v práci.
Co novela přináší?
- vrcholoví řídící zaměstnanci by především měli možnost rozvrhovat si pracovní dobu až do rozsahu 48 hodin týdně sami, a to i na dny pracovního klidu. Šlo by o maximální rozsah pracovní doby bez rozlišování mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a prací přesčas.
- na vrcholové řídící zaměstnance by se nevztahovala obecná ustanovení týkající se definice práce přesčas, určení délky stanovené týdenní pracovní doby (40 h), maximální délky směny (12 h), rozsahu práce přesčas a evidence odpracované práce přesčas. Všechna ostatní ustanovení týkající se obecné právní úpravy pracovní doby by se na tyto zaměstnance vztahovala.
- co se týká odměňování, návrh stanoví, že se ustanovení o mzdě nebo náhradním volnu za práci přesčas, mzdě, náhradním volnu nebo náhradě mzdy za svátek, mzdě za noční práci, ani mzdě za práci v sobotu a v neděli nepoužije (poskytovat by se tak měl jen příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, což bude pravděpodobně ojedinělý případ). Uvedeným postupem se má u této specifické skupiny zaměstnanců značně snížit nadbytečná administrativní zátěž. Dále se navrhuje, aby při jiných důležitých osobních překážkách v práci těmto zaměstnancům nepříslušela náhrada mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.
Návrh institutu dle našeho názoru vcelku dobře reflektuje realitu co do výkonu práce vrcholových manažerů. Obecně lze říci, že jde o v zásadě vítanou změnu, a to jak ze strany zaměstnavatelů (návrh předpokládá mírnou úsporu nákladů u zaměstnavatele v souvislosti s odpadnutím povinnosti platit vrcholovým řídícím zaměstnancům výhodnější odměny při práci přesčas atd. a mírné snížení administrativní zátěže) i zaměstnanců, kteří by do dané skupiny spadali (možnost rozvrhnout si práci sám, kdy může tento lépe slaďovat svůj rodinný a pracovní život, aniž by byl v tomto ohledu závislý na vůli zaměstnavatele). Jako mírně problematická se ukazuje hranice průměrné mzdy 100.000,- Kč, která, zvláště v regionech mimo Prahu, může být příliš vysoká (na řadu současných manažerů by se tak daná ustanovení nepoužila, ačkoliv charakter i objem práce může být stejný) a nadto není zcela zřejmé, jak se bude počítat. Průměrná mzda se může v závislosti na řadě faktorů dále měnit, zdá se tedy, že bude občas problematické určit, zda se jedná o vrcholového řídícího zaměstnance či nikoliv.
Samostatnou otázkou do budoucna pak zůstává souběh funkce vrcholového řídícího zaměstnance a jednatele a případná otázka náhrady škody. Ačkoliv v tomto ohledu neočekáváme žádné změny (obě otázky by měly zůstat upraveny v té podobě, jako dnes), je možné, že nás legislativní vývoj – tak jako již vícekrát – překvapí.
Mgr. Štěpán Chejn,
advokátní koncipient