Blog

Občanský zákoník v obecné rovině stanovuje (viz § 2604 a násl.), že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno, přičemž dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel má dle zákona možnost převzít dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad, případně nepřevzít vůbec, což má při dalším posuzování odpovědnosti zhotovitele své důsledky.

Provedení díla (tj. jeho dokončení a předání) je, nebylo-li sjednáno něco jiného, podmínkou nároku na zaplacení ceny díla zhotoviteli.

Je-li převedena způsobilost dokončeného díla sloužit svému účelu a dílo je předáno (byť i s vytknutými vadami), vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla. Od účinnosti NOZ tedy obecně platí, že i dílo, které je v určité části vadné, ale bylo předvedeno, že slouží svému účelu, je dílo dokončené, a bylo-li předáno, je objednatel povinen zaplatit cenu díla (lze smluvně sjednat i odlišný mechanismus). Strany smlouvy si často dohodnou, že dílo se má za dokončené (i) v případě, že má drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání díla. Ostatně, u provádění stavby je tento mechanismu zakotven přímo v zákoně, když § 2628 NOZ normuje, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

Došlo tak k odklonu od úpravy v obchodním zákoníku a závěry soudní praxe o tom, že není dán nárok na zaplacení ceny díla, není-li dílo provedeno bez vad, se již nemohou aplikovat. Existence drobných vad tedy rozhodně neznamená právo objednatele zadržovat cenu díla, objednatel cenu díla musí zaplatit a domáhat se nároků z vad díla.

K předání dokončeného díla (či jeho části) většinou slouží tzv. předávací protokol, nicméně povinnost k jeho vyhotovení zákon nijak nestanoví – pokud se tedy strany smluvně nedohodnou, vzniká nárok na zaplacení ceny díla v zákonem režimu, tedy předáním díla. Je-li ovšem dle smlouvy od dílo podmínkou předání a převzetí díla podpis protokolu o předání a převzetí díla v písemné formě, tvoří existence takového protokolu hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Pokud by pak předávací protokol nebyl objednatelem podepsán, není možné považovat dílo za předané a převzaté. Zhotovitel se může v takovém případě po objednateli domáhat pouze převzetí díla, nikoliv však doplacení ceny díla, protože tento jeho nárok dosud nevznikl.

Funkce předávacího protokolu je dvojí. Jednak se okamžikem podpisu předávacího protokolu mezi stranami staví na jisto, že došlo k předání díla, a že tedy zhotoviteli vzniká nárok na zaplacení ceny díla, a jednak se podpisem předávacího protokolu staví na jisto existence zjevných vad při předání díla. Dle § 2605 odst. 2 soud totiž nepřizná objednateli právo ze zjevných vad díla, neuplatní-li objednatel při převzetí díla žádné výhrady a namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas, tedy výhradou při předání díla. Veškeré zjevné vady díla je tedy třeba při předávání díla vždy dokumentovat a vytknout zhotoviteli přímo při předání díla (co se rozumí zjevnými vadami, již dříve přiblížila judikatura Nejvyššího soudu např. v rozhodnutí 32 Cdo 1040/2009, kde je uvedeno, že  za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu, popř. objednateli zřejmá na pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla.).

Předání a převzetí díla tedy např. nebrání popraskaná omítka na novostavbě rodinného domu, tuto vadu je třeba okamžitě vytknout zhotoviteli předávacím protokolem (či jinak, nejlépe písemně), cenu díla zaplatit a domáhat se nároků z vad díla.

Pokud se ovšem někde uvádí, že objednatel je povinen přijmout dílo v nefunkčním stavu (např. neopravený výrobek či novostavba bez střechy), není to pravda, neboť – jak bylo výše popsáno – musí být předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu. Pokud to není splněno, nelze považovat dílo za dokončené a nárok na zaplacení ceny díla nevzniká.

Zásadně tedy doporučujeme předávací protokol při předání jakéhokoliv díla sepsat (a zejména při zhotovení nemovité věci či složitějších technologických celků), a to pro obě strany smluvního vztahu, aby se předešlo pozdějším nejasnostem a sporům.