Blog

Problematika neoprávněného neboli černého odběru elektřiny se může pro naprostou většinu odběratelů, kteří žijí v přesvědčení, že s hlediska odběru elektrické energie řádně plní veškeré své závazky a neporušují žádné předpisy, zdát nepodstatnou. Stejně jako se to již v minulosti stalo v mnoha případech, opak se může snadno stát realitou.

Dle platné legislativy (zákon č. 458/2000 Sb. energetický zákon) je za neoprávněný odběr považován  odběr bez uzavřené smlouvy anebo v rozporu s uzavřenou smlouvou, odběr bez měřicího zařízení nebo s neoprávněně upraveným či poškozeným měřicím zařízením (včetně poškození plomb), odběr z připojení na vedení před měřicím zařízením nebo odběr, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení.

Právní úprava energetického zákona je současně postavena na principu objektivní odpovědnosti odběratele za stav měřícího zařízení. Přestože, je tak elektroměr zpravidla majetkem dodavatele elektřiny (resp. příslušné distribuční společnosti) a často bývá umístěn na veřejně přístupném místě a může jej poškodit téměř kdokoliv, podle energetického zákona veškerou odpovědnost za stav měřicího zařízení a jeho zabezpečení proti neoprávněné manipulaci (včetně plomb) nese odběratel a této své odpovědnosti se nemůže vzdát. Důsledky neoprávněného odběru tak nese odběratel, aniž by bylo nutno zkoumat nejen jeho zavinění, ale i zjišťovat, kdo skutečně měřicí zařízení poškodil. Zejména v případě upravených či poškozených zařízení, či v případě nesprávného připojení (na neměřený úsek) se před obecné soudy i do pozornosti medií v minulosti dostaly případy neoprávněného odběru, kdy se odběratel bránil tím, že neoprávněný odběr vznikl mimo sféru jeho dispozice se zařízením, a to často již v době, kdy ještě nebyl vlastníkem (uživatelem) odběrového místa. Z hlediska odpovědnosti je v tomto směru nicméně právní úprava a na ni navazující judikatura postavena v neprospěch odběratele.

Nejzásadnějším problémem v tomto případě je nicméně určení výše škody, která dodavateli elektřiny v důsledku neoprávněného odběru vznikla. Jelikož skutečnou výši odběru a tím i výši škody v takových případech zpravidla není možné zjistit, určuje se výše škody pomocí vyhlášky MPO. Výpočet podle vyhlášky vychází z maximálních možných hodnot odběru a jeho nepřetržitého trvání a pro odběratele není vůbec příznivý. Výše náhrady škody se v takových případech snadno vyšplhá až do výše několika desítek nebo dokonce stovek tisíc korun, což je výše škody, která je v řadě případu zcela nereálná.

Jedním z případů, kdy se výše škody určené dle vyhlášky vyšplhala do statisíců, se v nedávné době zabýval Ústavní soud, který na základě posouzení daného případu vydal nález, ve kterém zrušil rozhodnutí obecného soudu, kterým byla stanovena povinnost odběratele uhradit dodavateli (distributorovi) elektřiny škodu stanovenou na základě vyhlášky. V odůvodnění nálezu Ústavní soud zdůraznil, že náhrada škody v občanském právu plní funkci kompenzační a preventivní a výše škody nemůže být sankcí za neoprávněný odběr. V dané věci výše škody, kterou měl stěžovatel podle napadených rozhodnutí zaplatit, činila osminásobek až jedenáctinásobek částek, které stěžovatel hradil za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem. Při takto výrazném rozdílu je podle Ústavního soudu třeba, aby obecné soudy svá rozhodnutí opřely o nějaké důkazy prokazující, že stěžovatel skutečně v období neoprávněného odběru takové množství elektřiny spotřeboval a poškozený utrpěl takto výraznou škodu. Pokud důkazy, na kterých by mohl takový závěr založit, soud k dispozici nemá, nemůže mechanicky akceptovat výši škody vypočtenou výlučně podle prováděcích předpisů k energetickému zákonu. Pokud je stěžovatel nucen bez jakýchkoli důkazů o skutečně způsobené škodě platit za spotřebu elektřiny osmi až jedenácti násobek částky, kterou platil v předchozích obdobích, klade to na něj nepřiměřené a nadměrné břemeno v rozporu s jeho právem na ochranu majetku.[1]

V návaznosti na výše uvedený nález Ústavního soudu, tak lze předpokládat, že v případě sporů o výši škody způsobené neoprávněným odběrem budou pro příště obecné soudy (případně již dodavatelé elektřiny) více přihlížet k faktorům, které mohou prokázat nereálnost výpočtu stanoveného vyhláškou namísto toho, aby mechanicky aplikovali vyhlášku, jejíž využití může být v řadě případů hrubě nepřiměřené.

Mgr. Tereza Godalová

[1] Celé znění nálezu sp.zn. I. ÚS 668/15 a jeho shrnutí dostupné na http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews[tt_news]=4451&cHash=7d4c0dd825c4da8c8da5ed946e0187ae