Změny v odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací – 1. část
Každý člen statutárního orgánu obchodní korporace by měl mít souvislosti s rekodifikací soukromého práva, která vstoupila v účinnost 1. ledna letošního roku, na paměti, že v oblasti odpovědnosti členů statutárních orgánů došlo k nemalým změnám. Pokud bychom tyto změny měli nějak ve zkratce popsat, tak bychom mohli říci, že odpovědnost všech statutárů se s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích zpřísňuje. V tomto newsletteru Vám proto přinášíme první část našeho příspěvku k tomuto tématu.
Na úvod můžeme konstatovat, že obecná povinnost každého člena statutárního orgánu obchodní korporace vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře zůstává, byť s určitými změnami, i nadále. Novinkou je ale například to, že zákon považuje za nedbalé jednání toho, kdo není péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a pokud z toho pro sebe takový člověk nevyvodí důsledky (např. funkci nepřijme nebo na ni rezignuje apod.).
Oproti dřívější úpravě dále dochází k poměrně důležité změně v tom, že v režimu zákona o obchodních korporacích se při posuzování případného porušení povinnosti řádného hospodáře bere do úvahy pravidlo podnikatelského úsudku (business judgement rule). To umožnuje členovi statutárního orgánu obchodní korporace vyhnout se odpovědnosti za jím způsobenou újmu v případě, že prokáže (důkazní břemeno stejně jako u prokázání péče řádného hospodáře leží na členovi statutárního orgánu), že jednal i) v dobré víře informovaně, ii) v obhajitelném zájmu korporace a iii) s nezbytnou loajalitou. Tento posun zákonodárce zdůvodnil tak, že pokud je celková koncepce společnosti vystavěna na smlouvě s nejistým výsledkem, není možné chtít po profesionálním managementu, aby nesl všechna možná rizika svého jednání, tedy i ta, která nemohl ovlivnit.
V případě, že člen statutárního orgánu i) nejednal s péčí řádného hospodáře a ii) na takové jednání nelze aplikovat pravidlo podnikatelského úsudku, je povinen vydat obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získal. Není-li vydání takového prospěchu možné, nahradí ho statutár v penězích. Pokud vznikla porušením péče řádného hospodáře obchodní korporaci újma, zákon nově umožňuje, aby tato újma byla vypořádána podle smlouvy uzavřené mezi obchodní korporací a provinivším se členem statutárního orgánu. Účinnost smlouvy je ovšem podmíněna souhlasem nejvyššího orgánu obchodní korporace přijatého alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků.
Mgr. Marek Kučera
