Blog

Ke dni 30.12.2016 byl vyhlášen zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, a z tohoto důvodu jsme se rozhodli Vám přiblížit nejvýznamnější změny, jež tento zákon přináší. Předmětem tohoto příspěvku jsou, jak již nadpis napovídá, změny v úpravě zaměstnávání nezletilých, omezení svéprávnosti a pořizování závěti smyslově postiženými. Níže uvedené změny úpravy počnou být účinné již od 28.2.2017, a tudíž je více než vhodné, Vás s nimi seznámit.

Zaměstnávání nezletilých

Sjednání pracovněprávního poměru před dovršením zletilosti (tedy 18 let věku) je upravena v § 35 odst. 1 občanského zákoníku. Dle úpravy do 27.2.2017 se může nezletilá osoba zavázat k výkonu závislé práce dle zákoníku práce za splnění dvou podmínek –  dovršení 15 let věku a zároveň ukončení povinné školní docházky. Požadavek na splnění obou podmínek zároveň již v době sjednání pracovního poměru je však neodůvodněný.

Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu č. 460/2016 Sb., tak nezletilá osoba má běžně zájem sjednat pracovněprávní vztah na dobu po ukončení povinné školní docházky ještě před jejím ukončením, což je však výše uvedeným zněním ustanovení vyloučeno. Skutečností, že nezletilá osoba, jež dovršila 15 let věku, musí čekat na okamžik ukončení povinné školní docházky, tak dochází k bezdůvodnému omezení v možnosti zavázat se osobně k výkonu závislé práce po dovršení patnácti let. Lze sice chápat úmysl zákonodárce, jež spočíval v ochraně nezletilých osob v podobě trvání na dokončení základního vzdělání, nicméně zvolený způsob nebyl šťastný.

Praxe tedy zákonodárce přivedla zpět k osvědčenému pravidlu, jež bylo do 31.12.2013 upraveno v § 6 zákoníku práce. Dle citovaného ustanovení mohla nezletilá osoba, jež dovršila 15 let věku uzavřít pracovněprávní vztah, nicméně den nástupu do zaměstnání nemohl být sjednán den předcházející ukončení povinné školní docházky. Uvedené pravidlo nové znění § 35 občanského zákoníku přebírá, čímž umožní nezletilému hladký přechod po ukončení povinné školní docházky do zaměstnání, a zároveň bude chráněn zájem na jejím dokončení.

Nové znění § 35 občanského zákoníku však zároveň vypouští možnost rozvázání pracovního poměru zákonným zástupcem nezletilého, jež nedovršil 16 let věku. V současné době může zákonný zástupce nezletilého ze zákonem uvedených důvodů zrušit pracovněprávní vztah nezletilého, což však vnáší nejistotu do vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem vztah za určitých podmínek a má tedy jasnou představu, jak bude vztah probíhat a je nepřípustné, aby vztah mohl být ovlivněn třetí osobou. Navíc zákonný zástupce má toto své oprávnění pouze v období jednoho roku a potřebuje k tomu přivolení soudu, jež musí nabýt právní moci a společně se zrušením pracovněprávního vztahu musí být doručeno zaměstnavateli. Z toho vyplývá, že samotné uplatnění možnosti zrušit vztah je obtížné, neboť celý proces může trvat mnohem déle. Zákonodárce tedy přistoupil k tomu, že zrušil jak odst. 2 § 35 občanského zákoníku tak i § 56a zákoníku práce, a do budoucna nebude možné, aby pracovněprávní vztah zrušil někdo jiný než zaměstnavatel nebo zaměstnanec.

Omezení svéprávnosti

Novela občanského zákoníku reaguje i na oblast omezení svéprávnosti u osob, u kterých je zjevné, že se stav člověka nezlepší. U osob, jejichž duševní porucha je dlouhodobá a není pravděpodobné, že by se jejich stav zlepšil, představuje časté posuzování jejich stavu nepřiměřenou zátěž. Zákonodárce tedy přistoupil k řešení v podobě doplnění § 59 odst. 1 občanského zákoníku, ve kterém byla doplněna možnost omezení svéprávnosti těchto osob až na pět let, čímž bude snížena zátěž těchto osob a zároveň posílena jejich ochrana. V dalším však ustanovení občanského zákoníku zůstávají zachována, tedy po uplynutí je nutný přezkum a rovněž nadále lze při změně okolností rozhodnutí o omezení svéprávnosti zrušit i bez návrhu. Zákon č. 460/2016 Sb. však zavádí ještě jednu změnu, jež má snížit zátěž pro osoby s omezenou svéprávností, neboť obsahuje rovněž změnu § 38 zákona o zvláštních řízeních soudních. Do citovaného ustanovení je doplněn odst. 4, dle kterého lze za situace, kdy je zjevné, že stav posuzovaného se oproti poslednímu rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezměnil, upustit od provedení důkazu novým znaleckým posudkem a výslechem znalce. Znalecký posudek je v tomto případě možné nahradit zejména písemnou zprávou ošetřujícího lékaře ve spojení s naposledy vypracovaným znaleckým posudkem.

Pořizování závěti smyslově postiženými

Poslední změnou, jež je předmětem tohoto příspěvku, je změna pořizování závěti smyslově postiženými v podobě veřejné listiny. Možnost projevit svou poslední vůli ve formě veřejné listiny, tedy v podobě notářského zápisu, je obecně upravena v § 1537 občanského zákoníku, jež je předmětem novely. Zákonodárce zde velmi správně reaguje na nelogickou úpravu pořízení závěti v podobě notářského zápisu smyslově postiženými. Citované ustanovení ve své větě druhé totiž vyžaduje splnění totožných podmínek jako by byla vyhotovována závěť v podobě soukromé listině. Z toho vyplývá, že projevu vůle i ve formě veřejné listiny musí být účastni tři svědci, před nimiž bude závěť sepsána, poté nahlas přečtena a poté zůstavitelem i třemi svědky podepsána. Současný stav tedy naprosto popírá účel vyhotovení závěti v podobě veřejné listiny, u které je vůle zůstavitele osvědčována notářem jako veřejnou autoritou. Smyslově postižení jsou tedy znevýhodňováni, kdy je po nich vyžadováno splnění mnohem přísnějších podmínek. Zákon č. 460/2016 Sb. tedy ruší větu druhou § 1537 občanského zákoníku a do budoucna bude již postačovat vyhotovení notářského zápisu bez nutnosti splnění dalších podmínek.

Věříme, že jsme vám alespoň rámcově přiblížili nastávající změny občanského zákoníku v úpravě zaměstnávání nezletilých, omezení svéprávnosti a pořizování závěti smyslově postiženými, jež dle našeho názoru povedou k posílení právní jistoty a zlepšení právního prostředí.

Mgr. Milan Dvořák, advokátní koncipient