Rok 2025 tradičně přinese novinky napříč právním řádem. Řada navrhovaných změn je nicméně stále ve fázi schvalovacího procesu. Přehled nejdůležitějších změn uvádíme níže.
PRACOVNÍ PRÁVO
Minimální mzda
S účinností od 1. ledna 2025 byl v soukromém sektoru zrušen institut zaručené mzdy a nově se uplatní výhradně pravidla minimální mzdy. Současně od 1. ledna 2025 platí nová výše minimální mzdy stanovená podle nového automatického valorizačního mechanismu. Měsíční minimální mzda činí 20 800 Kč a hodinová minimální mzda 124 Kč.
Rozvržení pracovní doby zaměstnancem
Od 1. ledna 2025 platí možnost pro zaměstnance rozvrhnout si pracovní dobu dle svého vlastního uvážení, a to bez dosud nutné podmínky výkonu práce na dálku, pokud se na takové možnosti se zaměstnavatelem dohodne.
Nové ustanovení § 87a zákoníku práce tedy zakotvuje možnost rozvržení pracovní doby zaměstnancem bez ohledu na místo výkonu práce. Současně dochází ke zrušení dosavadního ustanovení § 317 odst. 4 zákoníku práce, který byl speciálním ustanovením pro situace práce na dálku.
Sám si rozvrhnout pracovní dobu do jednotlivých směn si tedy bude moci nově i zaměstnanec vykonávající práci na pracovišti zaměstnavatele, nejen zaměstnanec pracující z domova či jiného se zaměstnavatelem dohodnutého místa výkonu práce.
Současně je třeba uvést, že se nová právní úprava netýká jen zaměstnanců pracujících na základě pracovní smlouvy, ale také zaměstnanců činných na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy DPČ a DPP.
Jako doposud bude muset zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřít o (samo)rozvrhování písemnou dohodu. V této dohodě se dohodnou na zavedení (samo)rozvrhování a současně je nutné doporučit, aby tomuto postupu dali jasná pravidla a limity.
Změna pravidel odvodů pro „dohodáře“ pracující na DPP
Pokud jste zaměstnavatelé, nebo vykonáváte nějakou činnosti na základě DPP, jistě jste v průběhu posledního roku a půl sledovali množství plánovaných, přijatých a také později částečně zrušených změn pravidel pro zaměstnávání tzv. „dohodářů“ pracujících v režimu DPP. Jak je to bohužel v českém právním prostředí poměrně běžné, aktuálně poslední, ale dosti významná změna v tomto ohledu nastala velmi těsně před její účinností. Dne 27. prosince 2024 byla ve Sbírce zákonů publikovaná změna účinná od 1. ledna 2025, podle které se opouští od plánovaného režimu tzv. oznámených dohod a sčítání příjmů od všech zaměstnavatelů.
Od 1. ledna 2025 je tedy režim takový, že částka rozhodná pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na sociálním a zdravotním pojištění je od 1. ledna 2025 ve výši 11 500 Kč. Při dosažení této výše příjmu u jednoho zaměstnavatele se tak odvede pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Příjmy od více zaměstnavatelů se nesčítají. Pokud zaměstnanec u jednotlivého zaměstnavatele nedosáhne limitu 11 500 Kč, příjem nebude odvodům na sociální a zdravotní pojištění a zaměstnavatel z něj odvede pouze daň z příjmu. Ve vztahu k ČSSZ však dále platí povinnost zaměstnavatelů evidovat a elektronicky hlásit každý měsíc všechny zaměstnance, kteří u daného zaměstnavatele na DPP pracují a výši jejich příjmů (a to bez ohledu na to, zda odvodům podléhají nebo nikoliv).
Další plánované změny – flexinovela zákoníku práce
V rámci pracovního práva je plánovaných změn podstatně více, a to zejména v rámci tzv. flexinovely zákoníku práce, která má poměrně rigidní pravidla pracovního práva trochu přiblížit praxi a usnadnit tak flexibilní fungování pracovního trhu.
V průběhu roku, pravděpodobně v dubnu 2025, by měly přijít podstatné změny okolo nástupu a odchodu ze zaměstnání. Dlouhodobě zažitá dvouměsíční výpovědní lhůta by měla začít běžet už v den doručení zaměstnavateli/zaměstnanci, nikoli až v první den měsíce následujícího po doručení. V řadě případů by se tak technicky vzato výpovědní doba zkrátila. Pokud je výpověď dána z důvodu porušení pracovní kázně, byla by pro zaměstnance zkrácená na jeden měsíc.
Zkušební doba naopak bude delší, a to až čtyři měsíce pro řadové zaměstnance a osm měsíců pro vedoucí pracovníky. Podle ministerstva práce a sociálních věcí se v praxi ukazovalo, že dosavadní limit tří a šesti měsíců byl nedostatečný u některých odborných pozic.
Dále se plánuje např. změna podmínek při rodičovské dovolené, kdy by zaměstnanci vracející se z rodičovské dovolené mohli mít do věku dvou let dítěte garantované, že mohou nastoupit na stejné pracovní místo. Zaměstnanci čerpající rodičovský příspěvek by v průběhu rodičovské dovolené mohli vykonávat pro původního zaměstnavatele na základě DPP či DPČ stejnou práci jako předtím, než rodičovskou dovolenou nastoupili, což podle aktuální právní úpravy není možné a v praxi je obcházeno fiktivním vymezením odlišné náplně práce. Dále se předpokládá také možnost práce mladistvých od 14 let např. v průběhu letních brigád.
O některých plánovaných změnách jsme Vás již informovali v předchozích příspěvcích. O těch nejdůležitějších Vás budeme i nadále informovat.
DANĚ
Jak je zvykem, oblast daní prošla i po tzv. konsolidačním balíčku dalšími dílčími změnami. Přehled nejdůležitějších změn uvádíme níže.
Osvobození prodeje kryptoaktiv pro fyzické osoby
Novou oblastí daňové legislativy je plánované osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Příjmy z prodeje kryptoaktiv měly být již od 1. ledna 2025 osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Zákonodárci však nestihli před začátkem roku schválit novelu, která měla danění příjmů z obchodů s virtuálními měnami, jako je bitcoin nebo ethereum, zrovnoprávnit s ostatními investičními nástroji a až na výjimky je osvobodit od daně 15 %.
Příjmy z prodeje kryptoměn tak budou muset investoři ještě nejméně po část roku danit. Nová pravidla nyní čekají na projednání Senátem. Ministerstvo financí předpokládá, že by mohla vstoupit v účinnost nejpozději v únoru. Odklad způsobí investorům potíže při sestavování daňového přiznání za letošní rok.
Zdanění zisků z prodeje obchodního podílu
Od ledna 2025 bude na osvobozené příjmy z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích platit roční limit 40 milionů Kč. Zahrnovat bude veškeré prodeje, které splňují podmínky takzvaného časového testu, tedy tři roky u cenných papírů a pět let u podílů.
Konsolidační balíček zásadně mění pravidla hry. Přináší totiž limit na osvobození zdanění příjmů ve výši 40 milionů Kč na zdaňovací období. Pokud při prodeji cenných papírů nebo podílů přesáhnete tuto částku, budete muset rozdíl převyšující strop zdanit, a to sazbou 15 %. Pokud tato částka společně se všemi ostatními příjmy přesáhne 36-násobek průměrné mzdy (tedy v roce 2024 1 582 812 Kč), bude rozdíl podléhat sazbě 23 %. Limit 40 milionů. Kč se vztahuje souhrnně na všechny příjmy z prodejů podílů a cenných papírů, které splňují časový test, a to v rámci jednoho kalendářního roku. Důležité přitom je, že limit se aplikuje na příjem, tedy na okamžik přijetí peněz z prodeje, nikoli na akt prodeje samotný.
Významnou novinkou je možnost “přecenění” nabývací hodnoty podílu nebo cenného papíru, pokud dojde k prodeji podílu nebo cenného papíru po 1. lednu 2025, ale daný podíl nebo cenný papír byl nabytý před tímto datem. V takovém případě si budete moci uplatnit jako daňový výdaj (i) cenu určenou znaleckým posudkem k 31. prosinci 2024, nebo ke dni převodu, pokud se uskutečnil dříve, a (ii) náklady související s převodem cenného papíru a platby za obchodování na trhu s cennými papíry. To umožní, aby zdanění postihlo pouze přírůstek hodnoty podílu nebo cenného papíru od 1. ledna 2025.
Daň z přidané hodnoty
Nejvýznamnější změny z hlediska DPH jsou uvedeny níže.
Podnikatelé, kteří ještě nejsou plátci DPH, budou nově zajímat dvě hranice ročního obratu, a to 2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč. Potenciální plátce DPH už nebude počítat obrat za každých dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, ale pouze od prvního dne kalendářního roku.
Pokud jejich obrat překročí v období od ledna do prosince dvoumilionovou hranici, stanou se plátci DPH od 1. ledna následujícího roku. Dobrovolně však mohou požádat o registraci k dani už dříve. Pokud ale podnikatel překročí v daném kalendářním roce i vyšší hranici obratu, stane se plátcem DPH od druhého dne po překonání limitu.
V obou případech je přihlášku k dani nutné podat do deseti pracovních dní od dne překročení obratu.
Mění se rovněž lhůty pro provádění oprav základu daně ze tří na sedm let. Zkracuje se rovněž lhůta pro uplatnění odpočtu ze stávajících tří let na dva roky.
Novela se týká také stavebnictví. Zkrátí se lhůta pro zdanění prvního převodu nemovitosti ze současných pěti let na 23 měsíců od jejího dokončení. Přesnější bude definice stavebního pozemku, sníží se hranice pro posuzování podstatné změny stavby nebo se změní podmínky pro zdanění dodání dokončené stavby.
OSTATNÍ
Mimo pravidelně novelizované oblasti dochází od 1. ledna 2025 také k dalším méně či více podstatným změnám. Některé uvádíme níže.
Nový dražební zákon přináší tzv. holandské dražby
Od 1. ledna 2025 je účinný zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách, který nahrazuje úpravu veřejných dražeb z roku 2000. Vznikne Centrální evidence veřejných dražeb jako informační systémem veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo pro místní rozvoj.
Zásadní novinkou je z našeho pohledu okamžik přechodu vlastnictví k vydražené věci. Podle dosavadní úpravy platilo, že pokud vydražitel uhradil cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přešlo na něj vlastnictví předmětu dražby okamžikem příklepu.
Nově se ve vztahu k movitým věcem stane vydražitel vlastníkem až úhradou ceny, u nemovitostí dokonce až zápisem do katastru nemovitostí (po úhradě ceny). Tato úprava je sice bližší klasickému prodeji, mezi příklepem a přechodem vlastnictví však vzniká časové okno, které představuje pro vydražitele období právní nejistoty.
Veřejné dražby bude dále možné provádět opačným způsobem, než jsme v Česku zvyklí. U holandského způsobu licitace dražebník postupně snižuje vyvolávací cenu až do chvíle, kdy někdo podá nabídku ve výši aktuální vyvolávací ceny a obdrží tak příklep. Pokud na věci vázne předkupní právo, bude předkupník účastnící se dražby vyzván k dorovnání nabídky, jinak předkupní právo zanikne.
Konec přísedících u soudů
Přísedící (tzv. soudci z lidu) nebudou již spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestanou působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, tedy soudce s právním vzděláním. Omezení laického prvku se týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.
U krajských soudů budou přísedící nadále působit v prvostupňových trestních řízeních pouze co se týká zvlášť závažných zločinů. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody (například vraždy a závažnější případy loupeží, znásilnění a zabití). Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.
Registrované Partnerství
Od ledna 2025 začne platit kompromisní novela občanského zákoníku, která má zajistit vyšší právní jistotu a ochranu stejnopohlavních párů. Partnerství (do letoška registrované partnerství) bude možné uzavřít na kterémkoli matričním úřadu, navíc si partneři budou moci vybrat místo a čas, které jsou pro ně vhodné. Zvolit si také budou moci společné příjmení. Zákon, který vstupuje v účinnost od 1. ledna 2025, zavádí nový institut Partnerství jako svazek dvou lidí stejného pohlaví, který dává na úroveň manželství s tím, že na Partnerství a práva a povinnosti partnerů se obdobně vztahují ustanovení o manželství a právech a povinnostech manželů, vdovách a vdovcích.
Společné osvojení dítěte novela neumožňuje, nově si však jeden z partnerů bude moci osvojit dítě, jehož biologickým rodičem je druhý z páru. Zákon také přizná párům možnost majetkového uspořádání obdobného společnému jmění manželů. Partneři budou mít právo po sobě dědit dle pravidel stanovených pro manžele.
Drobnější pozitivní úpravy pro stejnopohlavní páry se týkají každodenního života, například uplatňování práv ve zdravotnictví nebo při řešení úředních záležitostí.
Po nabytí účinnosti zákona budou uzavřená registrovaná Partnerství nadále existovat, ale již nebudou moci vznikat nová registrovaná Partnerství.
Budete-li v této oblasti potřebovat konzultaci, budeme rádi, pokud se na nás obrátíte.
JUDr. Mgr. Tomáš Trojan, advokát
Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.
