V současné době lze v České republice za spáchané trestné činy stíhat jako pachatele pouze osoby fyzické. Diskuze o tom, že by bylo vhodné a účelné zavést rovněž trestní odpovědnost osob právnických se u nás vedly poměrně dlouhou dobu. Kolébkou tohoto institutu jsou USA spolu s Velkou Británií, tedy země s tzv. anglosaským právním systémem. Tento model se nicméně postupem času rozšířil dále do světa a země kontinentální Evropy nebyly výjimkou. V kontextu zemí EU je v současné době stav takový, že mezi jejími členskými státy platí Česká republika s nemožností trestání právnických osob za výjimku.
Evropský (unijní) trend je tedy takový, že je shledáváno za potřebné a žádoucí, aby byla v právním řadu trestní odpovědnost právnických osob zakotvena, jako hlavní důvod zavedení tohoto institutu v právních řádech se často, a v souvislosti s událostmi poslední dekády jistě legitimně, uvádí jeho prospěšnost např. pro boj s organizovaným zločinem a korupcí. Situace v České republice je v době psaní tohoto příspěvku taková, že návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim čeká na podpis prezidenta republiky, jímž bude legislativní proces ohledně jeho schválení zdárně ukončen.
Lze považovat za pravděpodobné, že návrh zákona legislativním procesem řádně projde. Jeho přijetí bude pro české trestní právo znamenat velkou koncepční změnu, kdy už za trestný čin bude možno stíhat a případně i potrestat nejenom fyzickou osobu – konkrétní reálně existující lidskou bytost, ale i osobu právnickou – tedy člověkem uměle vytvořený subjekt, který sám o sobě, bez přičinění člověka, sám nic spáchat nemůže.
Lidský faktor bude logicky i v této oblasti klíčový. Návrh zákona proto trestný čin spáchaný právnickou definuje jako čin, jenž byl spáchán jejím jménem a v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti v tom případě, že tak jednal, zjednodušeně řečeno, někdo, kdo má v té konkrétní právnické osobě určitý vliv nebo k ní má určitý vztah např. její zaměstnanec, statutární orgán, zmocněnec atd.
Důležité je zmínit, že právnickou osobu nebude možno stíhat za všechny trestné činy uvedené v trestním zákoníku, což je logické, protože si nelze dost dobře představit, že by právnická osoba spáchala např. vraždu, ale pouze za vybrané trestné činy. Obdobná situace je i v případě druhů trestů, které bude možno uložit, kdy návrh zákona počítá mj. s peněžitým trestem, zákazem činnosti, zrušením právnické osoby či velmi zajímavým trestem v podobě zákazu přijímat dotace.
Závěrem lze proto vyjádřit přání, aby, v případě přijetí návrhu zákona, byla nová úprava pro český právní řád přínosem, přispěla k rozšíření možností a nástrojů při potírání trestné činnosti, a vedla tedy ve svém důsledku i k důslednějšímu vymáhání práva.
JUDr. Petr Plavec, Ph.D., advokát, AK Plavec & Partners, Praha
